Jak udržet vodu v místě dopadu?
V posledních letech přicházejí suchá léta a společně s vysokými teplotami mají za následek vysychání půdy. Ta není schopná během přívalových dešťů vodu efektivně vstřebávat. Vodu potřebují rostliny pro svůj růst a také my ji potřebujeme k ochlazování prostředí (ve formě přirozeného odparu). Způsob hospodaření s dešťovou vodou závisí na konkrétních místech a možnostech zásaku. Nyní vám představíme, jak k hospodaření s dešťovou vodou přistupujeme my. Obecně platný způsob představuje přebudování nepropustných povrchů (asfalt apod.) na povrchy propustné (vsakovací nebo zatravňovací dlažba, trávníky apod.), Nejčastěji se jedná o vytvoření retenčních prostorů, kde se voda zadrží, nebo o vybudování akumulačních prostorů, kde si vytvoříme zásobu vody pro její pozdější využití.
Akumulační nádrže u rodinných domů
Dešťovou vodou můžete zalévat v období sucha nebo ji využívat v domácnosti (např. na splachování) díky tomu, že ji zadržíme v akumulačních nádržích. Právě tyto nádrže jsou ideálním řešením k rodinným domům se zahradou a HDV tak má přímý finanční efekt. Nádrže většinou budujeme pod zemí, kde nám nepřekáží, zároveň je zadržená voda v chladu a tmě a nekazí se.
V roce 2021 vzešla v platnost novela zákona, která všem majitelům novostaveb ukládá povinnost zachytávat dešťové vody přímo v místě, kde spadnou, tedy na pozemku. Nutí vás to zamyslet se, jak dešťovou vodu využívat.
Zelené střechy
Zelené střechy jsou vegetačními vícevrstvými systémy s vysokou schopností retence vody. Mají navíc přínos estetický, a kromě zadržování odtoku vody plní další funkce ve formě ochlazování budov, poskytnutí pastvy pro drobné živočichy (zejména hmyz), snižování prašnosti, zvýšení účinnosti fotovoltaických panelů apod. Zde je potřeba brát velký ohled na sklon a konstrukci střechy z důvodu zatížení. Střechy pak rozdělujeme na extenzivní a intenzivní dle mocnosti substrátu a typu vegetace.
Zadržení dešťové vody ve městě
Co se týče možností zadržení dešťové vody v městském prostředí, snažíme se využívat co nejvíce, tzv. strukturální substráty, které jsou schopny pojmout velké množství vody. Vodu pak substrát postupně uvolňuje jak pro rostliny, tak ji odpařuje zpět do prostoru, který tak ochlazuje. Ve městech dále používáme tzv. dešťové záhony, které jsou schopny při přívalových deštích pojmout velké množství vody. Záhony lze terénně modelovat – vytvářet sníženiny a osazovat přesně vybranými rostlinami, které snesou díky své životní strategii a zásobním orgánům déle trvající sucho, ale zároveň i krátkodobé zamokření. Touto cestou se snažíme, aby co nejméně vody odešlo do kanalizace, ale aby naopak co nejvíce zůstalo v daném místě pro potřeby rostlin a pro odpar. HDV představuje jeden z významných prvků modro-zelené infrastruktury měst, které přispívají k adaptaci měst na změny klimatu.
Dešťové záhony v rámci parku U Kněžské louky zachycují velké množství srážkové vody, a to i v případě přívalových dešťů. Voda se díky štěrkovému substrátu vsakuje postupně a zůstává tak k dispozici rostlinám.
Práce s dešťovou vodou ve svahu
V prudkých svazích používáme soustavu travnatých nebo štěrkových průlehů a dalších retenčních ploch za využití substrátů založených na štěrkových vrstvách. Kromě zadržení dešťové vody pro potřeby vegetace jsou tato opatření důležitá ke zpomalení odtoku povrchové vody a tím zabránění erozi svahů. Prudký tok vody totiž může narušit cesty nebo odplavit zeminu i vegetaci.
Prohlédněte si projekt Thomayerových sadů, kde jsme ve svahu HDV kombinovali s protierozními opatřeními v podobě kamenných žlabů a kaskád.
