Severní terasy Hradec Králové

 MOTTO:     „Vytváříme otevřenou scénu pro běžný život i divadlo…“

 1.     Koncept

Odkrýváme historické stopy. Propojujeme koncové body. Rušíme slepé cesty. Odstraňujeme fyzickou zátěž. Vystupujeme ze stínu. Nadechujeme se a rozhlížíme se. Vidíme. Zabydlujeme, zprůchodňujeme, odkrýváme. Vznikají přirozená místa pro pobyt, hru i performanci.

Navrhujeme přehledné a vstřícné prostředí. Život je na uživatelích.

2.     Řešení

Považujeme území za dostatečně silné a nenavrhujeme výrazné zásahy. Vycházíme z přirozených kvalit, včetně historických stop, které ukazujeme v pevném a přehledném rámci. V návrhu odstraňujeme základní nedostačující estetické a funkční vady parku a severních teras.

2.1.     Architektonické řešení

2.1.1.  Park

a)     Střední část. „Thomayer“

Zanesený původní koncept významného zahradního architekta očišťujeme a prezentujeme. Respektujeme jeho základní geometrii a prezentujeme ji „obtažením“ bílou linií. Výsledný tvar modifikujeme s ohledem na změněné vazby.

Funkce této části parku je především reprezentativní, promenádní a pasivně relaxační. Navržené plochy zpevněné i přírodní však vybízejí (a jsou připraveny) k dočasnému obsazení divadlem, kavárnou, událostí.

Procházíme se. Posadíme se. Sledujeme.

b)     Západní část. „Adalbertinum“

Novou velkorysou nástupní plochu navrhujeme v  návaznosti na rušné místo u Adalbertina. Naznačujeme zde možnost funkční expanze (kavárna). Park má atmosféru volnosti a hravosti. Sezení pod stromy, na trávě, u objektu hrací plochy… Socha Žižky je její samozřejmou součástí, vytahujeme ji z osamění.

Tato část parku je pobytová a aktivně rekreační. Vytváří se zde shluky, hnízda, která vřou životem. Ústředním motivem je statný Žižka, který stojí nad vším, a centrální výtvarný herní objekt.

c)     Východní část. „Pospíšilovo“

Okolo pomníku Pospíšila kultivujeme druhou nástupní plochu. Parkovou plochu kultivujeme až k objektu restaurace Inflagranti, kde nabízíme možnost sezónní expanze restaurace na mlatovou plochu.

Tato část je nástupní a komunikační. Úprava podporuje snadné rozptýlení i křížení a zvýrazňuje pohled do Pospíšilovy třídy.

2.2.2.  Okruh

Vnitřní městský okruh velkorysého založení si zaslouží zvýraznit. V rámci řešeného území jej zdůrazňujeme stromovou alejí, nicméně je potřeba jej řešit jako celek. Královohradecká Ringstrasse.

2.1.3.  Terasy

Kde to jsme? Ve městě nebo v lese. Jsme na konci nebo začátku? Nevidím, kam jdu. Je tu pusto prázdno. Uf, ten kočárek se ale pronese.

Prostředí čistíme, ať se konečně ukáže celý svah ve své historické kvalitě. Betonovou dlažbu odstraňujeme a parter doplňujeme o přirozené materiály. Zpevňujeme patu teras v místě prolomeném cestou k vojenskému špitálu.

Terasy nyní slouží pouze k propojení „horního“ historického centra s předměstím. Náš návrh toto spojení zpřehledňuje a bezbariérově zpohodlňuje. Především ale vytváříme z teras skutečný prostor k užívání, ne jen trpěný průchod. Obohacujeme terasy o místa k pobytu, výhledu a odpočinku v různých výškových úrovních (plošina s hracími prvky pro nejmenší, sezení nejen na vyhlídkách, ale i na terasách). Navrhujeme nové schodiště (tvarově inspirované obnoveným schodištěm v západní části) - výstup od pana Pospíšila do města (dnešní schodiště je technicky, uživatelsky i esteticky špatné).

Sedneme si na dřevěné lavičky a shlížíme na kresbu mistra Thomayera.

2.2      Krajinářské řešení

2.2.1.  Park

a)     Střední část. „Thomayer“

Jako zásadní pro celkový koncept považujeme interpretaci Thomayerova návrhu. Používáme kresbu Thomayerových záhonů a zvýrazňujeme je lemem – bílou linií, čitelnou zejména při pohledu z hradeb dolů. Lem usnadňuje údržbu přilehlých ploch. Obnovujeme středovou zapuštěnou travnatou plochu s osvěžujícím vodním prvkem s vodotryskem, který vybídne ke hrám.

Pobytové trávníky v této části jsou kvalitní intenzivně udržované podpořené automatickou závlahou. Pro evokaci promenádního charakteru původních úprav a vyzdvižení detailu jsou určeny linie dvou obdélných záhonů s barevnou proměnlivostí trvalek a cibulovin a dva kruhové záhony uprostřed parteru se soudobými kombinacemi a kultivary letniček. Solitérní stromy a rozvolněné skupiny stromů poskytují stín a dotvářejí kompozici.

b)     Západní část. „Adalbertinum“

Pro aktivní část parku volíme velké travnaté plochy lákající k pobytu se solitéry vzrostlých stromů poskytujících stín. Přehlednost, volnost, prostor, květy, vůně,…

Rastrem okrasných ovocných stromů u vstupu odkazujeme na bývalou štěpnici a vytváříme přechod mezi městem a parkem.

c)     Východní část. „Pospíšilovo“

Pomník Pospíšila očišťujeme od „socialistické“ keřové podsadby. Zapojujeme jej do parteru jako plnohodnotné výtvarné dílo. Volný nástupní prostor navrhujeme s převahou zpevněných ploch (snadná orientace)  doplněnými  travnatými ostrovy se vzrostlými listnatými stromy.

2.2.2.  Okruh

Pro odclonění severní hlučné komunikace vnitřního hradeckého okruhu vysazujeme v trávníku linii listnatých stromů a živého plotu. Získáme tak klid pro vnitřní pěší promenádu po obvodu parku a zároveň intimitu pro travnaté pobytové plochy. Blíže k silnici potvrzujeme stávající stromořadí, cesta mezi oběmi řadami stromů může sloužit pro pěší a cyklistický provoz. Listnatý živý plot bude tvarovaný, výška max. 1,6m.

2.2.3.  Terasy

Odstraníme husté keřové skupiny a náletové stromy a odhalíme tak reliéf severních teras. Svahy osazujeme pouze půdopokryvnými trvalkami a zejména břečťanem, jehož stálezelený efekt je na jaře oživen bohatou výsadbou barevně kvetoucích cibulovin. Místa v blízkosti vyhlídek budou pro umocnění detailu osazena i dalšími druhy trvalek s výrazným tvarem listů nebo s květy.

Odkazy:

ČKA výsledky soutěže

Archiweb